Poradíme vám

Ctenarsky-denik.cz > Obsahy a rozbory děl > Petr Bezruč: Slezské písně

Petr Bezruč: Slezské písně



Kategorie: Česká literatura od 20. století, Profi práce

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Další díla spisovatele: Petr Bezruč

Životopisy spisovatele: Petr Bezruč

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce je součástí série profesionálních zápisů do čtenářského deníku věnujících se české a světové literární tvorbě. Seznamuje s obsahem Bezručovy sbírky Slezské písně.

Obsah

1.
Petr Bezruč: Slezské písně

Úryvek

"Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, žil v letech 1867 – 1958. Pro vznik jeho životního díla měl rozhodující význam pobyt na poště v Místku v letech 1891 - 1893. Tam Vladimír Vašek poznal sociální i národnostní poměry podbeskydského kraje, které se staly výchozím inspiračním zdrojem jeho veršů. Pod titulem Slezské písně vyšla knížka poprvé až v roce 1909 (51 básní); při dalším vydávání Bezruč sbírku dále rozšiřoval a upravoval.
Ve Slezských písních vyslovil Bezruč obžalobný výkřik hynoucího Slezska, které bylo v zapadlém koutě mocné říše vystaveno surovému sociálnímu a národnostnímu útlaku ze strany bohatých podnikatelů i představitelů státní moci. Pseudonymita autorovi umožňovala, aby své básně stylizoval téměř jako kolektivní výtvory, jako další pokračování lidového mýtu. Postava fiktivního autora dodává celku Slezských písní rozmanitou podobu. V baladách je to svědek, který mizí za krutými fakty příběhu (Kantor Halfar, Pole na horách, Pětvald I.) a jen výjimečně do něho zasahuje svou citovou účastí - jako je tomu třeba v refrénu Maryčky Magdónovy. Často na sebe autor bere masku lidového písničkáře a pamfletisty - Markýz Géro, Dva hrobníci, Par nobile.
Vedle cizího panstva se předmětem básníkova útoku stává i česká vládnoucí vrstva, hmotně i národně zabezpečená, lhostejná k bídě slezského lidu (Den palackého, Praga caput regni).
Nejbližší autorovu životu je stylizace do podoby poutníka putujícího krajem, který sleduje osud vesnic a měst i jednotlivých lidí.
K vyjádření tragického odporu sahá Bezruč také k postavám lidového mýtu (Ondráš), k antickým hrdinům (Leonidas) a výjimečně i ke křesťanské symbolice - Vrbice.
Do těsné souvislosti s hlavním sociálním tématem uvádí Bezruč i svou intimní lyriku - básně Jen jedenkrát, Labutinka. Způsob básníkova citového a erotického prožívání - drsnost, nevýmluvnost, rezignace - je tu motivován povahovými vlastnostmi Slezanů. Bezručovo Slezsko má kontury bojiště, kulisy tragického zápasu o přežití. Sociální procesy jsou stylizovány jako chmurné vize, kde se na pozadí s dýmajícími komíny, ohni a důlními věžemi odehrávají lidská dramata. Prolínají se zde tři základní linie české poezie 90. let - nejvýrazněji se blíží symbolistní poezii, a to zejména sugestivní obrazností a volným veršem. Patos volného verše ožívá v Bezručově daktylu, plném záměrných a působivých odchylek od rytmické pravidelnosti. K symbolismu se přidává, zejména v epických básních, básnický styl Machara, věcné vyjadřování a zdánlivě prozaické sdělování faktů. V knize jsou i prvky písně a pamfletu, které Bezruče sbližují s tvorbou mladých buřičů - Šrámka, Gellnera.
Vším tím se Slezské písně staly jedním z pramenů sociální poezie 20. století."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x511fceecf2b20.zip (9 kB)
Nezabalený formát:
P_Bezruc_Slezske_pisne.doc (34 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse