"Již od mládí byl Dr. Jekyll velmi ctižádostivý člověk. Jeho velká touha po úspěchu mu nedovolovala popustit uzdu své horší povaze – pijana, tuláka a rváče. Jeho lepší já přemohlo to špatné a dr. Jekyll se stal důstojným, váženým lékařem. Velkou vášní se mu stala chemie. Zavíral se do své laboratoře a pracoval na čemsi tajemném.
Jeho přítel advokát Utterson měl vážné obavy o jeho zdraví, neboť mu byla doručena tato závěť:
„V případě úmrtí Henryho Jekylla, doktora medicíny, doktora práv, člena královské učené společnosti, atd ., veškerý jeho majetek má zdědit jeho přítel a dobrodinec Edward Hyde. A to i v případě, kdyby dr. Jekyll zmizel, nebo z nevysvětlitelných příčin byl nezvěstný déle než tři kalendářní měsíce, jeho majetek bez průtahů přechází do vlastnictví jmenovaného Edwarda Hyda, bez zatížení jakýmikoli povinnými závazky, až na několik drobných částek, splatných členům doktorovy domácnosti.“
Obavy advokáta Uttersona byly pochopitelné. Edward Hyde byl vyhlášený zloduch a postrach okolí. Když bez důvodu zavraždil ministerského předsedu, ztratil se ze světa. Po tomto incidentu se dr. Jekyll začal chovat podivně. Nepouštěl k sobě nikoho, ani své nejlepší přátele. Zavíral se ve své pracovně a vůbec ji neopouštěl. Služebnictvu se doktorovo chování zdálo více než zvláštní. Zavolali proto advokáta Uttersona. Společně se domnívali, že dr. Jekyll byl zavražděn. Odhodlali se proto k zoufalému činu. Vyrazili dveře doktorovy pracovny …"