"Hra je docela komplikovaná a nezvyklá svým extrémním množstvím krvavých scén. Hlavní hrdina Hamlet zde bojuje proti nepravostem a zlu. Řekl bych, že Hamlet je spíše kladná postava, i když se to nedá tak snadno určit. Zajímavá je závěrečná scéna, při které zemře najednou pět postav.
Hamlet je nejprve smutný a truchlí nad smrtí svého otce, ale po tom, co se dozví o vraždě otce, je pomstychtivý a zoufalý. Jeho láska k Ofélii je u něho až na druhém místě – hned po pomstě otce. Je bystrý a lstivý, jelikož použije přestrojení za blázna. Jde za svou pomstou “přes mrtvoly” a jeho cesta k vraždě krále vede neúmyslně přes smrt Ofélie, Laertéze či Horacia. Je také chytrý a všímavý (v přestrojení za blázna vymýšlí zajímavé slovní hříčky a vyvozuje nečekané závěry). Dokonce přemýšlí i o sebevraždě: “Být či nebýt, to je otázka” (citát 4). Podivné bylo, že se málo rmoutil kvůli Ofeliině smrti."