"Král Oidipús patří mezi antické tragédie. Příběh se odehrává za doby mytické v Thébách, kde propukl mor. K Oidipovi přišel kněz Diův a prosil ho o pomoc slovy:
Snad slyšels od kteréhos boha zvěst,
snad slyšels výrok moudrých lidských úst:
vždyť zřím,že rady mužů zkušených
jsou nejčastěji zdaru zárukou.
Nuž slyš,ty ze všech lidí nejlepší,
Vzkřis k novému zas životu náš stát,
buď dobrým strážcem!
Král vyslechl knězovi prosby a zarmouceně odpověděl, že již ví, co se děje a že již poslal Kreonta do Foibovy věštírny, aby se zeptal jakým slovem nebo činem moh by zachrániti stát. Když se Kreont vrátil řekl:
Nuž povím,co jsem slyšel od Foiba.
Bůh velí jasně,králi,poskvrnu,
jež vyrostla zde v zemi,vyhladit
a neživit ji ve zlo nezmarné.
A vrahy z jejichž rukou přijal smrt
Laios,nám ztrestat jasně nařizuje bůh.
A tak, aby zachránil stát ,začal Oidipús hledat Laiova vraha. Nejdříve hledal mezi Thébany, ale po té co mu náčelník sboru řekl, že mezi nimi vrah není a ani neví, kdo by to mohl být, poslal pro starého věštce Teiresiáse v naději, že se od něj dozví pravdu. Hned co věštec přišel, chtěl Oidipús vědět, kdo zavraždil Laia. Teiresiás mu nechtěl odpovědět a chtěl odejít. Oidipús ho však zadržel a dožadoval se odpovědi. Věštec po dlouhém zdráhání řekl:
Ty nechápeš,
že hledáš vraha, který jsi ty sám?
Oidipús se rozčílil, ale věštec pokračoval dál:
Jsi vidomý, a přece nevidíš
Své hanby, ani kde ses usadil,
s kým obcuješ-či víš snad, čí jsi syn?-
A netuše jsi protiven svým drahým
i pod zemí i tady na zemi.
A je dnou dvojí kletba rodičů
tě vyštve děsným krokem z této země,
a vida teď, do tmy budeš zřít!"