“ Voltaire:
• vlastním jménem Francois Marie Arouet
• * 21.11.1694 † 30.5.1778
• spisovatel, dramatik, filosof, historik
• představitel francouzského a evropského osvícenství, v Anglii přijal Lockův senzualismus (směr odvozující veškeré poznání pouze z počitků); věřil, že osvícenství je určeno především aristokracii
• dějiny nechápal jako sled bitev, ale jako proměny kultury, ducha a vzdělání; zavedl pojem a obor filosofie dějin (Pojednání o mravech a duchu národů)
• nepopíral existenci Boha, byl zastáncem deismu (učení, které uznává existenci boha jakožto prapříčiny světa, ale soudí, že svět jednou stvořený, je ponechán působení svých vlastních zákonů)

Candide:
Název díla i hlavního hrdiny je odvozen od překladu slova Candide, neviňátko. Hlavní hrdina, Candide, je vychováván na zámku filosofem Panglosem. Ten tvrdí: „Vše je na tomto světě dokonalé, vše je tak, jak má být.“ Podle něj je nejlépe u nich na zámku. Candide mu bezmezně věří a považuje jej za největšího filosofa. Jednou je Candide přistižen, jak se líbá se svou tajnou láskou Kunigundou a je vyhoštěn ze zámku; je naverbován do armády, ze které prchne do Holandska. V Holandsku se seznámí s anabaptistou Jakubem, který se o něj postará. Potká se znovu s Panglosem při cestě do Portugalska a při ztroskotání se zachrání pouze Candide a Panglos. V Portugalsku je stihne zemětřesení a zajme je inkvizice. Panglose oběsí a Candide je zlinčován. Candide začíná pochybovat o Panglosovi a jeho filosofii, že vše je tak, jak má být. Poté se jej ujímá stařena, která ho dovádí ke Kunigundě, o které si myslil, že je mrtva. Zámek totiž byl přepaden a Kunigunda měla být zabita, jak mu to pověděl Panglos. Candide se shledá s Kunigundou a zabije oba její pány. Společně s Kunigundou a stařenou prchají. Prchají do Buenos Aires. Candide tvrdí, že Kunigunda a on jsou ti nejméně šťastní na celém světě, což jim vyvrátí stařena svým příběhem. Jsou však pronásledováni a tak Candide prchá do Paraguaye, kde se setká s bratrem Kunigundy (jezuita), kvůli níž ho zabije v hádce. Poté prchá do Eldoráda (tady autor hezky vyjadřuje vysněnou představu ráje na zemi, bájného Eldoráda). Poté odejde do Benátek, kde se má setkat s Kunigundou, kterou má vykoupit Kakambo (jeho přítel) z Buenos Aires a dovézt do Benátek. V Benátkách se dovídá (po dlouhém čekání), že Kunigunda je v Cařihradu. V Benátkách se také setkává s bývalými králi (Agmmet III., August II. Silný, car Ivan, Karel Edvard, Theodor Korsický). Na plavbě do Cařihradu poznává mezi galejníky Panglose (byl špatně oběšen) a barona Thunder – Ten – Trochka, bratra Kunigundy (myslel si, že ho zabil). V Cařihradu se všichni setkávají. Kunigunda už není tak krásná jako dřív, ale Candide si ji stejně vezme, protože umí docela dobře vařit (a hlavně z principu, kdy mu ji baron nechtěl dát za ženu). Všichni najednou zjišťují, že život byl zajímavější, když byli na útěku (….atd.), než nicnedělání na svobodě. Všechno nakonec zaženou prací.

Můj názor:
Dobře čtivá a poctivě napsaná knížka plná zvratů a neočekávaných situací. Hezký popis Eldoráda, soudobého vysněného ráje na zemi. Knížka, dle mého názoru, vyjadřuje kritiku filosofie a pohodlného života. Doporučuji si přečíst."