“Jan Otčenášek – Romeo, Julie a tma

vydavatelství a nakladatelství Práce, Praha 1984
ilustroval Karel Teissig

Praha, období 2. světové války

Vyřítila se z průjezdu.
Neslyšela už, jak se ze všech stran táhle rozhvízdaly píšťaly. Ani užaslé výkřiky honců, chraplavé povely! Všechno se upjalo k těm několika zbývajícím krokům do bezpečí. Už je tu!
Upadla jako podťatá naráz celým tělem na pokraj nepožatého trávníku, rozhozenýma rukama objala zemi, prsty nahmataly chladivou hlínu a vryly se do ní. Kapky ranní rosy třpytící se na rozhoupaných stéblech trávy jí spadly do vlasů.
Střelba ustala, nastalo ticho.
Ticho po bouři.

Kniha vypráví o hrůzách fašismu a lásce dvou mladých lidí.
Jednoho dne se Pavel, syn krejčího, setkává v parku na lavičce s dívkou jménem Ester. Židovská dívka sem utekla před transportem do Terezína. Je zoufalá, osamělá, neví, co má dělat. Pavel se rozhodne ji ukrýt ve svém studentském pokoji, který je hned vedle otcovy krejčovské dílny v pavlačovém domě. Tajně nosí Ester jídlo a knížky a nikomu nic neřekne. Za krátkou dobu se Pavel Ester velmi sblíží.
Jednou se jde Ester potají umýt do dílny. Objeví ji tam tovaryš Čepek, ale neudá ji, jen se o ní zmíní v rozhovoru s Pavlovým otcem. Ten se bojí, ale nakonec souhlasí s návrhem, že Ester prozatím odvezou k tetě na venkov. Dřív, než se tak stane, spatří Ester i kolaborant Rejsek, který začne hned vykřikovat, že v domě je židovka. Ester ví, že je Rejskem sledována, proto se rozhodne utéct z domu, aby tím uchránila Pavla a jeho rodiče. Daleko se však nedostane, po několika krocích je zastřelena německým vojákem.

Pavel:
Pavel je student posledního ročníku gymnázia. Je to nenápadný, ale silný, citlivý, obětavý, cílevědomý a čestný člověk. Dokázal se starat o Ester, měl hodné rodiče, kteří ho podporovali a na které se mohl vždy spolehnout.

Hodnocení:
Tato kniha se mi opravdu líbila. Je napsána velmi emotivně, dokázala mě vtáhnout do děje a já jsem vše prožívala, jako bych byla přímo jednou z postav."