“Steinbeck John

Hrozny hněvu
Příběh se odehrává v Oklahomě. Zachycuje těžkou hospodářskou krizi ve 30. letech a stě-hování lidí za prací.
Tom se vrací z vězení, kam se dostal za vraždu. Ve vězení potkal svého dobrého přítele Casyho. Tomova rodina musí opustit půdu a domov kvůli zabrání velkostatkářů. Tom svojí rodinu najde až u strýce Jana. Rodina nemá kde pracovat, a tak odjíždí do Kalifornie. Při cestě umře Tomův dědeček a babička. Jeho bratr Noe odešel, protože chtěl žít sám. Auto se jim porouchalo a v Kalifornii zjistili, že práce je málo a ještě k tomu za málo peněz. Tom při po-tyčce zabije šerifa a Sasy je zastřelen. Pak žije Tom jako uprchlík. Rodina se nakonec rozhod-ne, že se přestěhuje na sever, protože by se tam mohla uživit česáním bavlny.
Šrámek Fráňa
Stříbrný vítr
Jenda Ratkin, syn soudce, který jej hodně přísně vychovává, se rozhoduje nad svým osu-dem. Když byl mladý, otec jej bil za každou maličkost, proto by nyní šel rád na studia. Spřáte-lí se s kamarádem, který musí zanechat studií kvůli hříchu. Jenda si bere příklad ze svého strýce, který se zastřelil; má rád život a hlavně lásku. Líbí se mu mnoho děvčat, až jej profe-sor varuje, aby to s ním neskončilo jako s jeho kamarádem. Žil pro štěstí. Svůj život brzy ukončil, když skočil ze skály.

Borovský – referát s ukázkou

Vážená paní profesorko, milí spolužáci,
kniha, kterou bych vám ráda přiblížila, nese název Tyrolské elegie a jejím autorem, jak všich-ni jistě víte, je Karel Havlíček Borovský. Poprvé byla vydaná r. 1848 v nákladu 4400 výtisků Jiřím Chvojkou v Havlíčkově Brodě a já jsem četla její 3 vydání.
Nejprve bych vám řekla několik slov o autorovi a poté se stručně vyjádřím k obsahu zmiňovaného díla.
K. H Borovský byl novinářem, básníkem, spisovatelem a liberálním politikem. Naro-dil se
31. října 1821 v Borové u Přibyslavi a podle místa svého narození později převzal přídomek Borovský. Vystudoval gymnázium v Německém Brodě, filosofii v Praze. Chtěl se stát kně-zem, aby mohl působit na lidi. Proto vstoupil do kněžského semináře, kde se mu však nelíbil kasárenský způsob života a protičeský postoj ředitele semináře. To vše vedlo k jeho vyloučení ze semináře. A od této chvíle se z něj stává nekompromisní kritik církve. Působí jako vycho-vatel v Rusku a po svém návratu do Čech se stává redaktorem Pražských novin a časopisu Slovan. Byl zástupcem austroslavismu a zvolen za poslance říšského sněmu. 16. prosince 1851 kolem 3 hodiny ranní byl deportován do tyrolského městečka Brixen, který se stal po několik let jeho nuceným domovem. Důvodem byla neustálá a útočná kritika proti vídeňské vládě. Když se Havlíček na jaře r. 1855 vrátil domů, jeho žena již byla mrtva. K. H. Borovský umírá rok nato, 29. července 1856 v Praze na tuberkulózu.
Tyrolské elegie jsou básnickým popisem Havlíčkova zatčení a jeho cesty přes zimní Alpy do města Brixen, které leží v západních Tyrolích. Elegie vyjadřují zcela otevřený útok na rakouskou vládu a nejhlubší opovržení této despotické vládě. Žertovná ironie se tu střídá se sžíravým sarkasmem...."