"Mezi její poslední vydané knihy patří kniha Sedmihlásek a Tajemství pražského šotka. Pátá kniha Evy Hudečkové, nazvaná Sedmihlásek, vyšla v červnu roku 2002 v nakladatelství Euromedia Group, k.s. - Ikar v Praze. V této knize se autorka vrací do vzpomínek na své dětství. Romantický pohádkový příběh pro dospělé je alegorickým zobrazením touhy po ztraceném ráji a věčné lásce, boje dobra a zla. Kniha vychází s ilustracemi Mariny Richterové. Kniha tajemství pražského šotka, která vyšla v roce 2006, je alegorický příběh plný fantazie, obrazů a metafor, ztvárněný nesmírně bohatým básnickým jazykem, který je charakteristický pro všechna předchozí autorčina díla. I když dějově zasazen do 2. poloviny 19. století, je svým vyzněním zcela současný a zároveň nadčasový. Knihu ilustroval Ivan Exner.

Kniha V moci kouzel
Kniha V moci kouzel je v pořadí již čtvrtou knihou Evy Hudečkové. Vyšla v roce 1999 a vydalo ji nakladatelství Ikar v Praze. Tato kniha má pohádkový charakter a tvoří ji celkem tři zhruba padesátistránkové prózy. Názvy jednotlivých próz autorka zvolila podle jmen hlavních postav. První nese název O Betulce a Ohnivcovi, druhá O Malusce a Safírovi a poslední O Borkovi, pánu skal.
V pohádce O Betulce a Ohnivcovi autorka vypráví příběh víly Betulky, která ač pochází z ne moc dobré rodiny, spravedlivě kraluje v Jezerní říši. Tato říše je plná roztodivných tvorů a všichni královnu uznávají pro její spravedlnost a lásku k zemi. Jelikož je královna stále svobodná, přemlouvají ji víly k sňatku. Mezi jejími nápadníky se objeví i král Rapl, jehož Betulka odmítne, protože jeho duše je černá a připomíná ji shnilé jablko. Ten se nemůže smířit s tím, jak ho královna ponížila a chce se jí za to pomstít. S pomocí čarodějnice se změní na přitažlivého Ohnivce a vílu naprosto ovládne. Betulka je jím úplně omámená, poslouchá ho na slovo a téměř zcela zničí Jezerní zemi. Ale jak to v pohádkách bývá, vše se nakonec v dobré obrátí. Rapl skončí v pekle a uzdravená víla Betulka najde své štěstí po boku svého dlouholetého rádce Baziliška, který se promění v krásného rytíře.
Recenze: „Eva Hudečková v tomto příběhu projevila nevšední fantazii, s níž vytvořila svůj poetický pohádkový svět a jeho bizardní obyvatele. …“
V pohádce se objevují odkazy na klasické lidové pohádky jako je například pohádka Tři vlasy děda Vševěda.
Ukázka: „Já ti nepomůžu. Jsem příliš hodná. Ale za pěti kopci, šesti vršky a sedmero horami bydlí v jeskyni dědek Zmetek. Ten starej lump zničí každej dobrej úmysl, každej dobrej skutek. Nezastaví se před ničím. Má na svědomí i královskej rod, zaklel ho až do třetího kolena. S dědkem Zmetkem nejsou žádný žerty, na to vem jed… Když se ti podaří vytrhnout mu tři stříbrný chlupy, co mu trčej na šešuli, a přineseš mi je, uvařím z nich chlupatej čaj. Stačí, když dáš Betuli vypít pár kapek a vyslovíš zaklínadlo. Pak budeš čučet, co se bude dít!“ [1, s. 22]
Druhá pohádka O Malusce a Safírovi je opět zasazena do míst obklopených krásnou a bohatou přírodou. Děj se odehrává v bohatém městě Adulár, které je „tak krásné, že kdo do něj vkročil, byl jako očarovaný a zapomínal, odkud přišel.“ V tomto městě není chudých lidí. „Není na světě nic, co bychom si nemohli koupit“ dmuli se pýchou sami občané.
Ukázka:"