"4.1.1 Idiot

Dostojevského Idiot se dočkal velké čtenářské obliby. Domnívám se, že je to způsobeno především tím, že onen pro Dostojevského typický boj dobra a zla je zde utlačen do pozadí (přesto zde však svoji roli hraje!) na úkor příběhovosti a srozumitelnosti. Předmětem románu jsou pak především „obyčejná“ témata jako láska, vztahy, rodina, či nenávist.
Hlavní postavou je všem dobře známý Lev Nikolajevič Myškin, který se po čtyřech letech strávených léčbou epilepsie (…) ve Švýcarsku vrací do svého rodného Ruska. Namířeno má do Petrohradu, kde má mít své vzdálené příbuzné Jepančinovy, u kterých hledá azyl. Již ve vlaku potkává první dvě osoby, keré později zasahují do děje, a to Rogožina a Lebeděva. Když dorazí do Petrohradu, je generálem Jepančinem vřele přijat, dokonce ho ubytuje u svého zaměstnance Gavrily. Kníže (chápeme Myškin) si na svůj nový domov rychle zvykl, nicméně hned první den byl svědkem hádky, ze které se dozví, že Gavrila si chce vzít krásnou Natasju Filipovnu, která je však trnem v oku zbytku rodiny. Myškin již o ní od Jepančinových slyšel, jak je nádherná však pochopí teprve, když uprostřed hádky přijde ke Gavrilovi. Nastává zmatek, umocněný tím, že do všeho přijde i Rogožin (tj. kupec) se svojí napitou bandou. Vše nakonec dopadne tak, že příchozí Rogožin (do Natasji taktéž zamilovaný) nabídne Filipovně sto tisíc rublů, když si ho vezme. Mezitím na ni však stačí zapůsobit i Myškin, který večer přichází na její večírek, na který však není pozván. Okouzlen její krásou Natasje rozmlouvá její svatbu s Gavrilovem (přesvědčuje jí, že netouží po Gavrilovi, ale pouze po jeho penězích, které má dostat věnem) a přiznává se, že ji miluje. Natasja Filipovna se mu vysmívá a odchází s Rogožinem, který na večírek přinese slíbený obnos.
Po nějaké době odjíždí Myškin do Moskvy, poté co se dozvídá, že se stal dědicem a získá veliké bohatství. Lépe se obléká, díky tomu, že získá peníze si získá i nové přátele. Takto „zotaven“ se po půl roce vrací do Petrohradu, kde se usmiřuje s Rogožinem, kterého Natasja také nakonec opustila. Kníže však na Natasju Filipovnu stále myslí, a proto se za ní vydá, aby ji navštívil – to se však nezamlová Rogožinovi a proto na Myškina vytahuje nůž. Sice mu nijak neublíží, ale kníže z překvapení a strachu dostává epileptický záchvat. Rogožin se lekne a utíká, zatímco Myškinovi je poskytnuta pomoc od jeho přátel, kteří mu pomůžou do Pavlovska, kde se léčí."