„Rozbor Proměny
Postavy
Řehoř Samsa - pracuje jako obchodní cestující u muže, kterému jeho rodina dluží peníze
Markétka Samsová - Řehořova sestra, asi sedmnáctiletá dívka, krásně hraje na housle, nejvíc si rozumí s Řehořem
Řehořův otec a matka
Služebná
Prokurista

Děj
Jednoho dne se Řehoř Samsa probudí a zjistí, že se z něj stal brouk. Velmi brzy se to dovídají i členové jeho rodiny, protože za Řehořem přijde prokurista, aby se zeptal, proč není v zaměstnání. Nejdříve se rodina snaží proměněnému Řehořovi poskytnout vše, co by mohl jako brouk potřebovat, ale časem jim vše zevšední, jako by už zapomněli, že je to jejich syn a bratr. Do jeho pokoje dávají nepotřebné věci a už mu tam ani neuklízejí. Jediné, co mu dovolí, je občas nakouknout večer do kuchyně, když si povídají. To se jim ale vymstí. Mají v bytě tři nájemníky, ti si jednou Řehoře všimnou a dají výpověď. Už nevědí, co s broukem dělat, a tak se ho rozhodnou odstranit, ale dříve, než si vůbec naplánují jak, Řehoř umírá na celkové vysílení.

Řehoř
Jeho práce ho nebaví, dělá ji jen z povinnosti vůči rodině, aby mohla zaplatit dluhy. Zatím co on on těžce pracuje, vstává ve čtyři hodiny ráno a celý svůj život tráví na cestách, tak jeho rodina vede v prostorném bytě celkem pohodlný život. To vše se ale Řehoř dozvídá, až když se promění v brouka a může sledovat každodenní život jeho rodiny. Otec stále odpočívá doma, matka také, sestra je také doma a ještě mají služebnou, to všechno se však změní, když se Řehoř promění.
Otec, matka i sestra si musí najít práci, aby byla rodina schopna žít dál.
Vůbec se nediví, že se stal broukem. Tuto skutečnost bere jako samozřejmost.Neptá se po důvodu přeměny, neptá se vůbec na nic. Ztrácí schopnost lidské řeči a tím pro ostatní schopnost porozumět lidské řeči, ale on všemu, co je řečeno okolo něj, rozumí.
Ztratil lidskou podobu a tím pro své okolí schopnost lidsky chápat souvislosti a lidsky rozumět okolnímu světu. Jemu však tato lidské schopnost zůstává a chápe, co se děje okolo něho, ale to, že je brouk, tím pádem už nemá Řehořovy povinnosti a závazky, ho po čase také poznamená.
Kafka potvrzuje to, že pokud člověk nevypadá jako člověk a není s ním zacházeno jako s lidskou bytostí, tak přestává být člověkem. Řehoř začíná občas přemýšlet jako brouk, děsí se toho a brání se tomu, ale sám si zřejmě uvědomuje, že to není nic platné.
… Cožpak se mu doopravdy zachtělo dopustit, aby se teplý pokoj, útulně zařízený zděděným nábytkem, proměnil v nějaké doupě, kde by potom ovšem mohl nerušeně lézt, kam se mu zachce,ale zároveň také rychle,nenávratně zapomněl na svou lidskou minulost? ...
Můj názor na Řehořovu proměnu je, že po ní podvědomě toužil. Ne přímo po proměně v brouka, ale toužil po něčem, co by změnilo od základů jeho únavný a stereotypní život.
Celý život byl jakýmsi broukem, a tak se v něj proměnil.
I přes chování své rodiny se stále cítí provinile a sám by vše nejraději skončil, aby od něj jeho rodina měla klid.“