1.	Hergetova cihelna

2.	Franz Kafka – život

3.	Franz Kafka – dílo

3.1.

Ortel

3.2.

Proměna

3.3.

Doupě

3.4.	Román Nezvěstný

4.

Závěr

" Franz Kafka – dílo
Počáteční tvorba se velice liší od jeho pozdějších děl, která ho proslavila. Nejstarší dochovaná práce je z roku 1904 a je to povídka Popis jednoho zápasu, která popisuje stavy osamělého a nejistého jedince, vyřazeného společností, kterou pociťuje jako nepřátelskou sílu.
Výrazným zlomem v jeho tvorbě se stal rok 1912, kdy během jedné noci napsal povídku Ortel, ve které se hlavní hrdina Jiří Bendemann nepohodne s otcem a spáchá sebevraždu.
Po ní později následovala povídka Proměna (1915). Proměna popisuje transformaci Řehoře Samsy ve velkého brouka. Povídka nepopisuje utrpení Řehořovo, ale spíše problémy, do kterých jsou uvrženi jeho rodiče a sestra. Kafka psal o proměnách i v jiná zvířata, a přestože měl nezvladatelný strach z myší, patřila mezi jeho nejoblíbenější zvířata. Žádná z jeho proměn však nedosahuje odpudivosti Řehoře Samsy. Kafka měl nadání psát příběhy o zvířatech , nahlížené z pohledu příslušného tvora. Mezi jeho pozdější proměny patří proměna ve psa (Výzkumy jednoho psa), zpívající myš (Zpěvačka Josefína) a další.
Jeho další dílo, Doupě, popisuje Kafkovo vysněné pracovní místo, dokonale odříznuté od světa: zapečetěný sklep, kam by mu přinášeli jídlo a nechávali by ho stát za dveřmi. Kafkův tvor si vybudoval doupě se spojovacími tunely a hromadami masa ve skladišti. Panoval tam klid jako v hrobě. V doupěti jsou také neviditelní nepřátelé a je zde přítomen také Kafkův smysl pro děsivou úzkost.
Román Nezvěstný, vydaný pod názvem Amerika, psal Kafka v letech 1912 a 1913. Mladého Karla Rossmana v něm svedla služka a čekala s ním dítě. Rodiče ho za trest poslali ke strýci do New Yorku. Se strýcem se ale nepohodne a sám se začne protloukat pro něj zcela neznýmím světem. Román nebyl nikdy dokončen. Autor si v něm Ameriku velmi zidealizoval. Protože nebyl nikdy dál než v Itálii, je to jen představa mladého Žida narozeného v Čechách.
Kafkovy knihy odrážejí rozpory doby, hlavně však zrcadlí jeho osobní duševní rozpolcenost, národnostní i rasovou odlišnost, kterou trpěl, ale kterou nedovedl řešit. Pocit odlučenosti od ostatního světa je výstižně zachycen v jeho Dopise otci: „... Tím se pro mne svět rozdělil na tři části, na jednu, kde já, otrok, žil pod zákony, které byly vynalezeny jen pro mne a jimž jsem navíc – a nevěděl jsem, proč – nemohl nikdy plně dostát, pak v druhý svět, který mi byl nekonečně vzdálen, ve kterém jsi žil Ty, zabývající se vládnutím, vydáváním rozkazů a zlobou při jejich nedodržení, a posléze třetí svět, kde žili ostatní lidé, šťastni a bez rozkazů i poslouchání... “. Dopis otci je považován za Kafkovo životní dílo, přes to, že nesplnilo svůj prvotní účel a adresát jej nikdy nečetl. V Dopise obviňuje a zároveň zprošťuje viny sebe i svého otce.
Jeho prózy, např. Ortel, Proměna, Venkovský lékař, předkládají čtenáři obraz konce, rozpadu a ztroskotání, zachycuje krizi společnosti.
Kafka byl ke svému dílu neobyčejně kritický. Jen malou část uvolnil ke knižnímu vydání.Větší část spisů vyšla v pozůstalosti jen díky tomu, že jeho přítel Max Brod nerespektoval Kafkovo přání, aby jeho rukopisy bez milosti spálil.
U nás Kafkovy práce nesměly dlouho vycházet, protože se dostaly do rozporu nejprve
s nacistickým a později i se socialistickým režimem."

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://virtualni.praha.eu/nocni/hergertova-cihelna.html; http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=633.