"Rozbor díla

Karel je velmi mladý. Je ,,vržen“ do neznámého prostředí a musí se s touto situací vyrovnat. Jeho částečnou záchranou je jeho strýc, který ho k sobě na nějaký čas vezme.Tento klid ale nemá dlouhé trvání, lstí je o něj připraven. Na venkovském sídle u pana Pollundera se mu nelíbí, má problémy s Klárou, je na ni rozezlen, urazila jeho ješitnost, a proto se chce vrátit zpět za strýcem. Pan Green, mu však řekne, že pro něj má nějaký dopis, ale že mu ho smí předat až o půlnoci, tak ať ještě nějaký čas s odchodem počká. Dopis je od strýce a stojí v něm, ať už se nevrací domů, když byl schopen ho opustit. Karel pochopí, že půlnoc byl čas na rozmyšlenou a nebýt pana Greena, bylo by vše dopadlo dobře. Když se podruhé zase dostane do společnosti lidí, kteří ho mají rádi, je z ní znovu vyhoštěn. Je obviněn v hotelu z krádeže a je propuštěn, protože opustí na chvilku své místo. Není mu dána příležitost, aby mohl něco vysvětlit, je v tak nízkém postavení, že by mu nikdo jeho vysvětlení nevěří, ani vrchní kuchařka mu nemůže pomoci. Chtěl pilně pracovat, snažil se, ale nic mu to nebylo platné, vyšší instance zasáhly a on neměl moc to změnit. Karel jako by se stále nořil hlouběji a hlouběji do nezdarů. Vždy je mu dána naděje, ale vždy je znovu zklamán. Jakoby se Kafka na něm sám za sebe mstil. Vymyslel si postavu Karla, podroboval ho stejnému osudu jako sebe a tím se očisťoval. Z Karla se postupem času stává z chlapce muž. Už to, že se miloval (spíš byl donucen) se služebnou, je jakoby proměna v muže. Ale na Karla je moc brzy. Poté se v Americe musí naučit starat sám o sebe a tím také dospět. Ale Karel je na tyto všechny úkoly příliš mladý, příliš slabý, a tak je už předem jisté, že je to všechno nad jeho síly. Má vždy spousty dobrých předsevzetí i se podle nich chová, vždy mu to ale zkazí nějaká vnější okolnost, na kterou on nemá vliv, ale vždy si za to začne dávat vinu.

Jeho strýc je hodný a bohatý pán. Na Karla je milý, dobře se o něj stará, ale při tom je k němu chladný, není zvyklý žít v blízkosti člověka. Také není schopen Karlovi obětovat to, co by měl, je na něj tvrdý a nedokáže potlačit své sobectví. Také neodpouští chyby. Vztah Karla s jeho strýcem, mi připomíná vztah Kafky a jeho otce. Strýc je velmi dobrý obchodník, jako Kafkův otec. Nikdy nedokáže odkrýt Karlovi ani část sebe a pustit ho do svého světa, stejně jako Kafkův otec.
Vše okolo Karla je až hrozivě veliké. Zaoceánská loď, kterou Karel přijede má několik pater, mnoho spletitých chodeb, ve kterých může člověk snadno zabloudit. Pro mě charakterizuje svět, ve kterém se Karel náhle a nepřipraveně objevil. Z tepla domova je najednou v úplně cizím a neznámém světě, kde na něj čeká mnoho nebezpečí.

Strýcův dům se nachází v obrovském New Yorku a má několik desítek pater, jeho součástí je i strýcova továrna, která se nachází v přízemí. Hotel, kde později Karel pracuje je také obrovský. Má několik hlavních vchodů, několik desítek vedlejších a nespočetně dalších. Jsou v něm desítky výtahů. Všude je spoustu hostů a personálu. I dům, kde později bydlí s Delamarchem, Bruneldou a Robinsonem je obrovský. A nakonec i Přírodní divadlo z Oklahomy bylo nekonečně veliké. Mělo několik tisíc členů a nábor nových pracovníků se konal na obrovském sportovním hřišti.
Celé Karlovo okolí je ohromující svou velikostí. Každý se v něm jednoduše ztratí. Karel je ve svém okolí ztracený a je ztracený i mezi lidmi. Je sám pro sebe nezvěstný."