"Gazdina roba
Preissová Gabriela
Drama o třech dějstvích Gazdina roba mělo premiéru v roce 1889 v Národním divadle. Odehrává se v pohraniční uhersko-slovenské dědině a v posledním dějství na panském dvoře v Rakousích.
Příběh "krajčířky" Evy a její nešťastné lásky patří k stále živému odkazu českého realistického dramatu.
1. dějství
Seznamujeme se s hlavní hrdinkou hry – chudou krajčířkou Evou, která je hrdá, krásná a nezávislá. Má však oči jen pro Mánka Mešjaného, syna bohaté selky. Doma Evě prorokují, že si ji Mánek nikdy nevezme, nejen kvůli rozdílům v majetku, ale i víře. Už teď, o hodech, nemůže jít Eva Mánkovi za stárku, ačkoliv spolu chodí. Mánkova matka, „stará Mešjanovka,“ Evu nenávidí, s Mánkem by raději viděla Maryšku. Eva má důvěrníka, který jí tajně miluje, kulhavého Samka. Je to luterán stejně jako ona a díky svému postižení je také mimo vesnickou společnost. Eva chce dokázat, že je na Mánkovi nezávislá, a tak se Samkovi zaslíbí. Krátce nato přichází Mánek Evu ujistit, že se kvůli ní postaví matce.
2. dějství
Eva se Samkem jsou již čtyři roky svoji. Manželství není šťastné a navíc přišli o dítě, dcerušku. Eva se se Samkem odcizila a schází se tajně s Mánkem. Svěřuje se své kamarádce, svobodné matce Zuzce, na kterou si celá ves ukazuje prstem. Nenávist k Samkovi pramení u Evy hlavně z toho, že když dcerka onemocněla, odmítl poslat pro doktora, „nepočestného člověka,“ který se rozvedl a žije s novou ženou. I Mánek už je ženatý, za Maryšku, ale také není šťastný. Oba vědí, že k sobě patří, Mánek Evu nabádá, aby společně odešli někam daleko. Eva si však žádá slib, že si ji Mánek vezme, nechce zůstat robou – milenkou, přítelkyní. Mánek navrhuje odjet do Rakous, kam se má na půl roku vypravit pracovat na statek jako hospodář – gazda. Při jedné schůzce je načapá Samko. Eva se rozhodne odejít s Mánkem.
3. dějství
Odehrává se již v Rakousích. Eva by měla být šťastná, a zdá se, že také je. S Mánkem působí a chovají se jako opravdický oficiální pár hospodářů. Na práci tam ale odjeli i někteří lidé ze vsi a vytahují na světlo pravdu: „To že mi gazdina? Roba je to od muža utečená a s gazdů nesezdaná!“ Eva přesto věří ve slíbený sňatek a vyšívá si výbavu. Ve vsi už se rozneslo, že tam Mánek s Evou žije, do Rakous se tedy za synem vydá i stará Mešjanovka. Mánek Evu zapře. I jeho rozvod se nedaří. Advokát žádá mnoho peněz a vlivem dobových konvencí přemlouvá sám Mánka k tomu, aby se pokorně vrátil k rodině. Rozvod by trval roky. Mánek Evě navrhuje, aby takto spolu žili každé léto, přes rok pojede Mánek domů za rodinou. Když se slaví konec sklizně, chce dát rakouská baronka Evě coby gazdině – hospodářce – také odměnu, že je pěkná a šikovná, řetízek s křížkem. Stará Mešjanovka poví pravdu – to není manželka, křížek si nezasluhuje, je to pouhá roba. Mánek se Evy nezastane. Eva, které se za zády lidé posmívají a říkají jí „gazdina roba“ spáchá sebevraždu skokem do Dunaje."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ