"Vydání: Drama bylo napsáno v roce 1912, ale nejdříve bylo prezentováno v roce 1913 na jevišti v Berlíně, Vídni a Londýně a v knižní formě bylo vydáno až v roce 1915.

Zařazení díla do literárního kontextu: Jedná se o moderní světové drama první poloviny 20. století, které nelze jednoznačně zařadit do žádného literárního směru.
Shaw působil ve válečném, meziválečném i předválečném období (ze kterého pochází tato konkrétní hra). V tomto období působilo mnoho jiných světových autorů jako například Berlolt Brecht (Matka Kuráž a její děti), Maxim Gorkij (Na dně), Alfréd Jarry (Král Ubu aneb Poláci) nebo Frederico García Lorca (Krvavá svatba).
Jelikož byl Shaw irského původu, navázal na dlouhou tradici úspěšných irských dramatiků. Mezi nejznámější patří Jonathan Swift (Gulliverovy cesty) nebo Oscar Wilde (Jak je důležité mít Filipa), kteří stejně jako Shaw psali svá díla v angličtině. Navázal na něj třeba Samuel Beckett (Čekání na Godota).
Inspiraci k této své nejznámější komedii našel G. B. Shaw v Ovidiových Proměnách. Hra odkazuje k příběhu o Pygmalionovi, který vytvořil sochu krásné dívky, do níž se zamiloval, svou láskou kámen oživil a dívka tento cit opětovala. Shaw tento příběh přenesl do Anglie, ale ústřední téma poměrně pozměnil – místo mýtu o všeobecné síle lásky se zabýval problematikou ženské emancipace.
Kromě toho se také inspiroval známým norským dramatikem H. Ibsenem, kterého obdivoval a propagoval. Zejména kvůli tomu, že dokázal kritizovat a šokovat společnost, i když za to byl často kritizován.

Žánrová charakteristika: Jedná se o světové drama první poloviny 20. století, které je autorem označeno napůl ironicky jako romantická komedie.
Komedie je literární nebo dramatický útvar, který vždy skončí šťastně – opakem je tragédie. Očekává se od ní humorný nadhled nad lidskými slabostmi a lidskou nedostatečností. Základními rysy tohoto útvaru jsou humor a vkusná komika.
Hra kritizuje anglickou společnost konce 19. a počátku 20. století, především konvence, projevy maloměšťáctví a falešnou morálku. V širším kontextu se zabývá otázkou lidské důstojnosti a specializuje se především na problém ženské emancipace, současně bojuje proti společenským předsudkům."