"2. KAREL ČAPEK

Karel Čapek je jeden z mála českých „světových“ autorů – tzn., že jako jeden zmála dosáhl velkého věhlasu i v zahraničí. Je považován za jednu z největších osobností české literatury meziválečného období: prozaik a dramatik, novinář a esejista, autor knih pro děti, básník a překladatel. Je představitelem generace, která vzešla ze snah předválečné moderny. Karel Čapek zasahoval a působil daleko za horizont literatury. Karel Čapek, stejně jako jeho bratr Josef a T. G. Masaryk, patří do tzv. „pragmatické generace“, někdy též nazývané „generace čapkovská“. Jeho dílo je příznačné tím, že je většinou reakcí na současný stav státu či společnosti.

2.1 PRAGMATISMUS
Pragmatismus je jeden z literárních směrů 2. poloviny 20. století. Česká „pragmatická generace“ – bratři Čapkové, T. G. Masaryk, F. Langer, F. Peroutka, J. Kodíček aj. – byla takto nazvána podle amerického myšlenkového směru, který představila kniha Karla Čapka Pragmatismus čili Filozofie praktického života (1918) – proto se jí také říkalo „generace čapkovská“, podle jejího nejvýznamnějšího autora. V Americe jej zastávali filozofové William James a John Dewey. Vzhledem k důrazu na pozemské hodnoty života a životní praxi začal pronikat ve 20. letech 20. století do poválečné Evropy. Tento myšlenkový směr kladl důraz na osobní zkušenost a ideové uplatnění v praktickém životě. Karel Čapek řekl: „Důležité je, aby budoucnost byla zlepšována v myšlenkách a plánech, ale ještě důležitější je, aby byla zlepšována ve skutcích a v životě.“ Nehledali univerzální princip výkladu světa – ve světě se svářejí různé síly, které utváří svět. Pragmatisté odmítali komunistickou ideologii (nová literární generace), stejně tak i katolicismus (především Jar. Durych) a pravicový nacionalismus (V. Dyk, J. S. Machar).

3. ŽIVOT A DÍLO SKLADATELE FOLTÝNA

Život a dílo skladatele Foltýna je Čapkovým posledním, nedokončeným románem. Začal jej psát po uzavření Mnichovské dohody (29. 9. 1938), byl ochromen fašizujícím prostředím. Čapek v pomnichovské době musel čelit útokům tisku (své pocity vylíčil v podpovídce Anonym), ze zbabělosti ho obvinil také spisovatel Jaroslav Durych (řekl, že utekl před nebezpečím z Prahy do svého venkovského domu) – toto také mohlo Čapkovi přitížit v jeho zdravotním stavu, takže začal fyzicky chřadnout.
Přestože je Foltýn nedokončeným románem, tak jeho torzo obsahuje devět kapitol. Kapitola devátá je, stejně jako celý román, nedokončená. Z těchto devíti kapitol je jasná koncepce díla, kompoziční a vypravěčské postupy i jeho ideové poslání. Mírně narušujícím dojmem působí doslov Čapkovy manželky, Olgy Scheinpflugové, z něhož není jasné, co konkrétně jí stihl Čapek a před svou smrtí sdělit, a co si domyslela."

Seminární práce z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.