“Děj se odehrává v romantickém údolí pod hradem Kokořínem a v Itálii. I v tomto románě je Mácha mistrem v líčení krásy přírody. Základem vypravování jsou osudy hraběcího levobočka, který se dostal mezi cikány a byl jimi jako cikán vychován. Kromě toho je tu historie hraběte Valdemara a Angeliny, jeho milenky, jež zešílí, cikána Giacoma, dříve benátského gondoliéra, který se dostal mezi cikány a bloudí světem, aby se pomstil únosci své milenky, a pomatené židovky Ley.
Děj vypravuje toto: Pod hradem v romantické krajině je hospůdka, v níž žije starý žid s dcerou Leou. Ta je stále zamlklá a zádumčivá. Jednou přišli navečer do hospůdky dva cikáni, ale podle ústroje bylo vidět, že nejsou jako jiní cikáni. Když mladý cikán zpíval při zvuku cimbálu tklivou píseň, Lea se mu vrhla kolem krku a projevila mu svou lásku. Vysloužilec Bárta vypravuje hostům o dřívější hospodské Angelině. Hrabě si ji sem přivedl až z Itálie. Hospodská měla syna, který měl na prsou krvavé znamení. Hospodská však po čase zmizela a nikdo nevěděl kam. Cikáni přenocují v pusté jeskyni. Tam má útulek šílená žena, která vyráží ze sebe stále slova: "Já ne, to on!" Druhého dne chtějí cikáni dále, ale Lea mladého zdržuje. Zůstane a na jeho naléhání zůstane i starý cikán, ač připomíná, že hledá záhubce svého štěstí, jemuž se chce pomstít. Starý cikán je vlastně bývalý benátský gondolier Giacomo, kterému kdysi cizinec unesl milenku Angelinu. Giacomo se dal mezi cikány, aby únosce našel. Jednou našel v lese dítě, ujal se ho a vychoval je. To je mladý cikán. Mladý cikán trápí Leu podezřením z nevěry s hrabětem Valdemarem. Pak dochází k rozuzlení několika spletitých dějů. Lea byla skutečně před lety milenkou hraběte. Bláznivá žebračka se přiznává, že sama Leu na zámek dovlekla. Lea zemře v zoufalství. Mladý cikán pozná podle slov šílené žebračky, že je jejím synem."