" Eduard a Bůh
Eduard je vesnický učitel, který chodí s katoličkou Alicí. Chce získat její tělo, ona to však odmítá kvůli víře. Proto ze sebe začne dělat horlivého katolíka a doufá, že tak Alici získá. V době komunismu nejsou však katolíci moc vítáni, a tak Eduard začne mít problémy s vedením školy. Aby zabránil vyhození ze školy, začne lichotit ředitelce. Té se Eduard zalíbí a dojde k jejich bližšímu seznámení. Nakonec Eduard dosáhne svého i s Alicí, ale poté zjistí, že to byla velká chyba a že se tím jejich vztah pokazil. Rozloučí se s ní, i když toho v zápětí velmi lituje. Na tomto příběhu je paradoxní, že i když Eduard v Boha nevěří, dále se jím zabývá a přemýšlí o něm.

 Já truchlivý bůh
Tento příběh je o Adolfovi, muži - hudebníkovi, který nám v úvodu svého příběhu představuje dívku, která na přednášky na konzervatoř dochází se svým malým synem. Autor vysvětluje, že dítě je jeho zásluhou, i když vlastně není jeho otcem. Svěřuje se, jak se do dívky zamiloval a dělal vše proto, aby ji získal. Ta ale jeho laskavosti přijímala bez odezvy. Jejich vztah pak skončil tím, když dívku nazval Janou z Arcu (Jana přirovnání nepochopila a podle jeho vysvětlení si myslela, že jí nazývá lehkou dívkou). Adolf si pak jako náhradu našel ještě ten večer přístupnější brunetu.
Vypravěč se seznámí s Řekem Apostolem, který žije v Čechách, a napadne ho plán, jak se Janě pomstít. Svému příteli ji nabídne jako dárek s tím, že mu ji pomůže získat. A tak v neděli s ním vyrazí do kavárny, kde se studentky pravidelně schází, a namluví jim, že je Řek dirigentem athénské opery. A on jako jeho průvodce chce prý Janě udělat tu laskavost, že ji představí s tím, že jim bude tlumočit (i když řecky neumí).
Jejich rozhovor Adolf stočí tak, že si Apostol chce poslechnout Janin zpěv, a tak skončí u něj v bytě, kde nejprve dělá korepetitora, pak se ale omluví, že už musí jít a i přes protesty (kdy si vychutnává, jak ho dívka poprvé skutečně potřebuje) je tam nechá o samotě.
Ještě ten večer se Apoštol u Adolfa zastaví a vylíčí mu dopodrobna celý večer. Vypravěč si uvědomuje, že mu na Janě stále ještě záleží a příteli závidí. Své činy vysvětluje tak, že chtěl změnit situaci mezi sebou a dívkou. Od přítele se pak doví, že Jana byla nadšená a věřila v zázračnou lásku. Byla konečně šťastná.
Řek prosí Adolfa, aby zajistil ještě jedno setkání dirigenta a mladé zpěvačky, to ale autor toho nápadu nedokáže splnit. Proto se Apostol rozhodne, že zajde za Janou a všechno jí řekne. Když na ni ale čeká před konzervatoří, dívka ho nepozná a on je zklamaný. Spolu s ním jeho trápení prožívá i Adolf, který si uvědomuje, že jediný, kdo z celého příběhu vyšel spokojený byla Jana. Dokonce, když zjistila, že je těhotná, dítě si nechala a chlubila se s ním svým známým.
Adolf pak podotýká, že Jana může být na syna hrdá, on ale tím, že celý příběh zinscenoval se k němu i k ní připoutal (zatímco kdyby ji nechal, tak mohl bez problémů zapomenout, teď je součástí jejího osudu).

 Sestřičko mých sestřiček
Povídka nás seznamuje s hlavním hrdinou, taktéž hudebník, skladatel, na operačním sále, kde se cítí nejprve deprimovaný tím, jak lékaři mohou prokouknout jeho tělo skrz na skrz, zatímco jeho duch a mysl jim uniká. Pak tam ale pozná mladou lékařku, která ho svou citlivostí uklidní. Od té chvíle na ni musí pořád myslet.
Když to vypadá, že dívka za ním na pokoj nepřijde, rozhodne se na ni zeptat jiného chirurga, který mu prozradí, že doktorka se jmenuje Kamila a její manžel je také lékař, ale věnuje se i psaní básní. Vypravěč zná manžela jako básníka, který proslul svými novými myšlenkami, tím ale proti sobě poštval většinu kulturně založených lidí.
Třetí den po operaci se Kamila přece jen na muže přichází podívat. Vypravěč se svěřuje s tvůrčí krizí, kterou v té době trpěl, ale i s tím, jak našel u dívky inspiraci. Ta ale jeho řeči považuje za skromnost a pouští se s ní do debaty. Nakonec mu poradí, že by mu mohlo pomoci, kdyby se usadil a tvořil po boku manželky. Umělec si to ale vyloží tak, že se mu svěřuje se svou láskou.
Vypravěč se navrací domů a přemýšlí o dívce, kterou poznal. Je přesvědčený, že žije v nešťastném manželství, takže ji může kdykoliv získat. Představuje si, jaký by mohl být život s ní. A potom se jednoho dne vrací domů plný inspirace. Vzpomíná si na malou zrzavou holku, která byla jeho první inspiraci pro harmonizaci písně, za kterou se ale na něho nakonec jeho učitel rozhněval.
Tentokrát ale napíše trochu jinou skladbu, která je uvedena na novinkovém koncertě po několika měsících. Autor nepočítá s tím, že se dívka přijede podívat, protože je tou dobou se svým manželem na praxi na Slovensku. O to víc je překvapen tím, když si přijde sonátu poslechnout. Když se pak s Kamilou po představení setkává, zalekne se, protože ta mu bez váhání představí svého manžela a pozve ho k nim domů.
Z posezení u mladých manželů se skladatel o nich hodně dovídá a dostává se s nimi do debaty (chce se hádat, protože cítí, že Kamilu nemůže mít, oni to ale berou jako námět k rozhovorům). Když se pak básník svěřuje se svou novou sbírkou, která je úplně jiná než jeho předchozí tvorba, protože, jak manželé přiznávají, píší ji společně, uvědomuje si muž jejich spojení, které nemůže zničit. "

Vybrané informace jsou tučně značeny.