1.	Charakteristika díla a hlavních postav

2.	Historický rámec

3.	Hlavní myšlenka

4.	Popis děje

4.1.

Kunhuta

4.2.

Eliška

4.3.

Rejčka

"Jedná se o umělecky významné a čtenářsky poutavé dílo národního umělce M. V. Kratochvíla. Povídkový triptych s historickým námětem, jehož hrdinkami jsou tři české královny. Královna Kunhuta, v útlém věku provdaná svým dědem, uherským králem Bélou, za nejmocnějšího a nejbohatšího evropského panovníka, "krále zlatého a železného", Přemysla Otakara II.; Eliška Přemyslovna, nešťastná žena Jana Lucemburského a matka nejslavnějšího českého krále a císaře Karla IV.; Rejčka, kterou jako děvčátko provdali za otce čtyř dětí, Přemyslovce Václava II., později za Habsburka Rudolfa, milenka pana Jindřicha z Lipé. Tři královny, čtyři králové a dva urození páni, devět osobností českých dějin třinácthého a čtrnáctého stolení v rozmezí několika desítek let. Každý čin jednotlivé osobnosti otvíral hluboké rány, vojska křižovala zemi, svár královských osob byl i odrazem hlubinného sváru doby. V příbězích tří královen, které vedle svých královských partnerů bojujících o moc a slávu koruny bojovaly o naplnění svého života a osobní štěstí, je nejen hluboce lidsky vystižen úděl ženy ve středověku, spoutané společenským posláním, ale odráží se v ních i širší hodnocení doby a zamyšlení nad životem.
Děj povídkového triptychu Lásky královské je položen do let, která byla poznamenána vzestupem i pádem Přemysla Otakara II., státnickým a kulturním úsilím Václava II., ale také rozkladem přemyslovské moci, zmatky po vymření rodu a pak začátky vlády Jana Lucemburského.
Autor se soustředil na výrazné okamžiky ze života tří královen.
Shledáváme se zde s motivem samoty, poprvé je však naznačeno, že samota hrdinek vyplývá z jejich postavení ve společnosti. Ústřední problém je vztah soukromého citového života milenky a veřejného života královny - rozpor mezi požadavky lidského štěstí a požadavky, které klade na člověka jeho společenské "poslání".
Tehdejší princezna měla přinést věnem země, a když se stala královnou, měla být v první řadě matkou syna, aby tak byla zajištěna rodová kontinuita. Podle toho se umlouvaly sňatky i malých dětí a při volbě partnerů sňatku rozhodovaly zpravidla jen mocenské zřetele."