"Nikolaj Vasiljevič Gogol
- 1.pol. 19. st. (1809-1852)
- Období realismu
- Zakladatel ruského realismu (prolíná realismus s romantismem)
- Prozaik, dramatik, publicista
- prvky humoru, satiry, zobrazuje lidskou společnost deformovanou byrokratismem a penězi (úplatní úředníci, příživničtí statkáři = morální úpadek Ruska)
- => porozumění
ke konci života:
- náboženské poblouznění
- zatracování své tvorby (myslel si, že všechny jeho knihy jsou k ničemu- některé i spálil)
- víra v ruské samoděržaví (absolutistická forma vlády)

Současníci: Fjodor Michaljovič Dostojevskij (Rus), Charles Dickens (Ang), Hodnoré de Balzac (Fra), Victor Hugo (Fra), Edgar Allan Poe ( Ang), Michail Jurjevič Lermontov (Rus), …

REALISMUS=věcný, skutečnýik
- Snaha přiblížit se co nejvíce skutečnosti (realitě)  postavy žijí ve skutečném světě jsou to praví lidé (typizace lidských postav)
- Opora v tehdejší filozofii: August Comte (pozitivismus = něco skutečného)
Karel Marx (dialektický materialismus = není nic konečného)
Předpoklady vzniku realismu:
- Sílí důvěra v rozum, ve smyslové poznání
- Rozvíjí se přírodní vědy (Darwin publikuje evoluční teorie, mikrobilologie – Pateur)
- Průmysl a věda, filosofie a společenské vědy, vzniká sociologie, pozitivismus,
- Vzniká marxismus – zkoumal tehdejší společnost, ekonomiku, hlásal násilnou změnu společenských
poměrů
Dílo:
• nesmí podléhat náboženským tendencím
• musí být zbaveno všeho, co jej ovlivňuje, deformuje
• není svázán klasicistními záležitostmi
• nemusí se stylizovat do romantické rozervanosti
• vytrácí se subjekt autora, co největší míra objektivizace
Rysy:
• Komplexní, pravdivé a věrné zachycení skutečnosti
• Přesné a všestranné studium společenského života, nitra člověka, zobrazení každodenního života
• Zobrazuje průměrného člověka, realistický román je zrcadlem společnosti, kronikou jejích mravů
• Autor neužívá autostylizace - není v díle přímo účasten
• Autorova objektivita je ale podmíněna - vybírá fakta, volí hrdiny, prostředí → není 100% objektivní, jelikož vybírá = svým způsobem hra na objektivní postoj
• Hrdina se vyvíjí – je dobově a společensky podmíněný
• Je uplatněna typizace – autor se snaží postihnout obecné, tj. typické, příznačné rysy lidí v jedinečném hrdinovi
• Demokratizace ve výběru postav – vybírá si z celého společenského spektra – vysoce postavení i chudí zobrazeni v prostředí jim vlastním
• Vztah autorů k tématu minulost – vyhýbají se jí, upřednostňují současnost (pokud se k minulosti vracejí, tak v případě posluhujícím současnému životu lidí)
• Díla realismu jsou spíše studií společnosti
Ruský realismus
- vrchol umělecké literatury
- vyjímá se z evropského pohledu, ve své vlasti měli odlišné postavení než jiné národní literatury ve svých zemích
(Rusko veliká země-> rozdíly v psaní) => rozmanitost
- pro Ruse byla lit. zaujetím místa v prostoru a čase
- v době realismu musí Ruská lit. nahrazovat : vědu, filozofii, publicistiku, politiku
(nejsou tolik rozvinuté)
- X literaturu neberou pouze jako zábavu – dávají důraz na morálku, naléhavost, univerzálnost
(díla měla filozofickou hloubku a existenciální podtext)
- →ruské knihy na standardní evropské čtenáře působily zvláštním dojmem (nudná, rozvláčná, málo čtivá, málo napínavého příběhu X odvaha v poznávání lidského bytí, extremismus, hloubavost, naléhavost)
= literaturu musíme chápat jako problém krásna, ale i morálky
- Síla umělecké analýzy je u Ruských autorů nesrovnatelně větší a kritika hlubší než u Z-Ev. současníků"

Práce obsahuje ohraničený text tabulkou.