Poradíme vám

Ctenarsky-denik.cz > Obsahy a rozbory děl > Otokar Březina: Tajemné dálky

Otokar Březina: Tajemné dálky



Kategorie: Česká literatura do 20. století, Profi práce

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Další díla spisovatele: Otokar Březina

Životopisy spisovatele: Otokar Březina

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce seznamuje s kontextem vzniku Březinovy sbírky Tajemné dálky, jejím obsahem i formální stránkou.

Obsah

1.
Kontext vzniku sbírky
2.
Obsah sbírky
3.
Formální stránka sbírky
4.
Přijetí sbírky

Úryvek

"Tajemné dálky
Březina Otokar
Tajemné dálky je první z Březinových pěti knih symbolistní poezie.
Sbírka vznikala od roku 1892, v době, kdy byl Otokar Březina učitelem v Nové Říši, malém zapadlém městečku Českomoravské vysočiny. Usilovným sebevzděláním získal mladý učitel přístup k vrcholům moderní i klasické světové kultury. Největší význam pro něj mělo studium Baudelairových Květů zla a zároveň pohroužení se do tajů německé filosofie představované hlavně Schopenhauerem.
Podněty čerpané z těchto zdrojů přispěly k Březinovu obratu od psychologického realismu předchozích próz k symbolistní poezii.
Tajemné dálky, sbírka, která byla vydána v roce 1895, patří - spolu s verši Karla Hlaváčka a prvotinami S. K. Neumanna - na počátek období, v němž se nová generace kulturních tvůrců postavila proti současné společnosti. Jedinec nyní individualisticky prožívá krizi dosavadní společenské struktury a chápe ji jako krizi lidské skutečnosti vůbec. Brzy po vydání sbírky podepisuje Březina nonkonformní, ve svém individualismu společensky aktivní manifest České moderny. Učinil tak mimo jiného proto, že vedle krajně dekadentní Moderní revue byl v této době velice blízký časopisu Rozhledy s jeho kulturně a politicky reformním programem.
Na počátku knihy lze rozeznat cyklus intimních zpovědí věnovaných zemřelé matce - taková je např. báseň Moje matka, která patří k nejznámějším básním z této sbírky. Básník v ní konfrontuje hořký matčin osud s marností vlastního života.
Proces odcizení lyrického subjektu pozorujeme i v dalších básních - např. v básni Přátelství duší, založené na napětí mezi lyrickým subjektem a odcizujícím se přítelem. Typická pro tento typ lyriky je elegie nad vyhaslými životními možnostmi.
Kromě toho nacházíme v první části sbírky množství básní s přírodními motivy. Krajina je zde viděna v monumentální stylizaci, v celých sériích obrazů nahlížíme všechny její vrstvy a zákoutí. Převažujícím časovým obdobím je noc nebo večer - např. báseň Modlitba večerní aj.
Březina nám nepřibližuje jen živoucí část přírody, ale také nerosty, horniny, půdu. Současně s tím zvedá svůj zrak ke hvězdám, v básních se dotýká kosmického prostoru, touhy po jeho poznání. Přírodní verše tak navazují na učení německého filozofa Schopenhauera.
Druhá polovina sbírky přináší především symbolické obrazy stavů a procesů, kterými prochází měnící se autorova duše. Jak již vyplývá z předešlých básní, subjekt se vzdává „normálních“ vztahů k lidem ve společnosti, rezignuje na citové spojení se ženou, životní možnosti a kontakty. Náhradu hledá ve světě snů, jehož snovost je ale jen zdánlivá (naplňuje básníkovu duši melancholií a beznadějí - viz báseň Lítost, Návrat aj.).
Pesimismus vyvěrá i z všudypřítomného motivu smrti. Smrt, často ztělesněná jako žena-milenka, se stává přirozenou součástí života, čas k ní automaticky plyne a je jí triumfálně zakončen. Životní ztráty jsou vykládány jako záměrná oběť, akt vůle, který má vnímavému jedinci odhalit nejhlubší tajemství. Právě tato představa souzní s kosmickým a kolektivistickým rozměrem Březinova díla.
Zajímavé je rovněž pojetí času v Březinových básních. Básník opouští přirozenou perspektivu prostoru a času a nahrazena ji subjektivním viděním skutečnosti, ve kterém se prolínají věčnost i okamžik, určené místo i nekonečný prostor. Básnická inspirace se tu přibližuje mystické zkušenosti symbolistního rázu.
Vysoké nároky na tvůrce i čtenáře klade i formální stránka sbírky. Básně jsou psány technicky náročnou veršovou formou, jambickým alexandrinem (jedenáctislabičný až dvanáctislabičný vzestupný jambický verš). Právě ten dodává básni slavnostní zabarvení. Uvnitř veršů se nacházejí rafinované vnitřní rýmy. Verš je především volný.
K mimořádné sugestivnosti básní, k přesnosti a zároveň složitosti, přispívá obrazné pojmenování. To čerpá z náboženských kultů i moderního umění a vědy, stejně jako z citové zkušenosti autora. Duchovní zážitky jsou prostřednictvím symbolů převáděny do smyslově naléhavých představ, kombinujících v sobě různé smyslové vjemy - viz báseň Vůně zahrad duše mé.
Přijetí sbírky bylo ovlivněno ovzduším devadesátých let. V roce 1895, kdy vyšla, vrcholily literární spory. Starší generace odmítla už první básně, otiskované časopisecky, pro údajnou nesrozumitelnost. Březinovi vrstevníci věnovali naopak knize nadšené kritiky. Sbírka měla velký význam pro meziválečnou básnickou avantgardu - pro Závadu, Nezvala, Holana, Hrubína i Horu."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x51612feb26f68.zip (10 kB)
Nezabalený formát:
O_Brezina_Tajemne_dalky.doc (37 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse