"Václav Havel vyrůstal ve známé pražské podnikatelsko – intelektuální rodině, velmi spjaté s českým kulturním a politickým děním 20. – 40. let.
Jeho dědeček Vácslav Havel postavil dům č. 78 na Rašínově nábřeží (v tomto domě strávil Václav Havel své dětství a se svojí manželkou Olgou mu dávali přednost před Hradem, aby zde společně mohli trávit volné chvíle), dům dokončil v roce 1905 a je jeden z mnoha domů, které postavil v různých částech Prahy, také stvořil část podoby dnešní Prahy.
Jeho otec postavil na skalnatém kopci Barradnov prostorné domy pro zámožné, na zalesněném útesu v té samé čtvrti vybudoval a později i vedl atraktivní restauraci (funguje dodnes). Zemřel v roce 1979, zrovna v době kdy byl Václav ve vězení, ale dovolili mu, aby šel na pohřeb v doprovodu stráže. Díky tomu získal informace o dění venku.
Matka Božena pocházela z chudé rodiny ze Slezska.
Se svým bratrem Ivanem trávil spoustu času na rodinném statku Havlov.Jako chlapec byl baculatý, fyzicky neobratný a ne příliš sportovní.
Jeho rodina patřila mezi městskou elitu a tento fakt se stal důvodem proč mu komunistická moc nedovolila po skončení povinné školní docházky (r. 1951) dále studovat.

V první polovině padesátých let Václav nastoupil do čtyřletého učebního oboru chemický laborant a současně večerně studoval gymnázium (maturoval v r. 1954). Aby nemusel jít na vojnu přihlásil se na ekonomickou fakultu Českého vysokého učení technického. ČVUT nebyla tou pravou školou pro člověka s humanitními zájmy a tak po dvou letech chtěl přestoupit na AMU, ale nevzali ho.

V roce 1957 nastoupil na 2 roky na vojnu. Po návratu ze základní vojenské služby pracoval jako jevištní technik, nejprve v divadle ABC a od roku 1960 v Divadle Na Zábradlí. V divadle byl i v noci, kdy se svojí manželkou Olgou vyráběli dekorace. Postupně se vypracoval – nejdříve byl kulisákem, potom osvětlovačem, následovala role tajemníka, potom lektora a nakonec se dopracoval na místo dramaturga a asistenta režie. Během této doby (1962 – 1966) studoval dálkově dramaturgii na Divadelní fakultě muzických umění a svá studia zakončil komentářem ke hře EDUARD, kt. se později stal základem hry ZTÍŽENÁ MOŽNOST SOUSTŘEDĚNÍ."