Poradíme vám

Ctenarsky-denik.cz > Obsahy a rozbory děl > Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša - rozbor k maturitě

Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša - rozbor k maturitě



Kategorie: Česká literatura do 20. století

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Další díla spisovatele: Alois a Vilém Mrštíkové

Škola: Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť, Zlín

Charakteristika: Rozbor dramatu Maryša bratří Mrštíků k maturitě nejprve seznamuje s životem a díly autorů. Jmenuje rovněž jejich literární současníky a přibližuje literárně-historický kontext vzniku díla. Nechybí stručná charakteristika, poznámky o jazyce a stylu díla, rozbor hlavních postav a popis děje.

Obsah

1.
Autor
2.
Současníci
3.
Další díla
4.
Období
5.
Okolnosti vzniku díla
6.
Vliv díla
7.
Místo a prostředí děje
8.
Ilustrace, rok vydání
9.
Charakteristika
10.
Jazyk a styl
11.
Hlavní postavy
12.
Obsah díla

Úryvek

"Název: Maryša
Autor: Alois Mrštík (1861-1925) - publicista, prozaik a dramatik, autor žánrových obrázků a rozsáhlé kroniky, realisticky zaznamenávající sociální a etické konflikty a lidové tradice moravského venkova, byl o 2 roky starší, působil jako učitel, žil v Divákách a Brně, zemřel v Brně, oba jsou pochováni v Divákách; Vilém Mrštík (1863-1912) - mladší z bratrů se narodil v Divákách (vesnice nedaleko Brna), prosadil se jako spisovatel, dramatik, literární kritik, prozaik, autor impresionisticky laděných románů, lyrických obrázků z přírody a realistických povídek, spolutvůrce českého realistického dramatu, publicista, esejista, jeden z představitelů kritické generace 90.let, jenž prosazoval ruské realisty (zvláště Dostojevského a Tolstého) a dílo Emila Zoly, překladatel hlavně z ruštiny. Další jeho aktivitou byla obrana pražských historických památek před bezohledným bouráním. Přispíval do mnoha časopisů (Rozhledy, Světozor (zde 1892 Pohádka máje), Ruch, Lumír, Národní listy, Česká revue) spáchal sebevraždu v rodinném domě (ve sklepě se podřezal)
Současníci: Spisovatelé - Karel Václav Rais (Potměchuť, Horské kořeny, Výminkáři, Rodiče a děti, Kalibův zločin, Zapadlí vlastenci, Západ), Tereza Nováková (Maloměstský román, Jan Jílek, Jiří Šmatlán, Na Librově gruntě, Děti čistého, Drašar), Josef Holeček (Naši), Jan Herben (Moravské obrazy, Slovácké děti, Na dědině, Do třetího a čtvrtého pokolení), Antal Stašek, Ignát Hermann
Další díla: Alois Mrštík - Rok na vsi (1904 – moravská románová kronika); Vilém Mrštík - Paní Urbanová, Santa Lucia (1893 - román), Pohádka máje (1897 – román, idylický příběh lásky a pokušení dvou mladých lidí v lůně jarní přírody. Hl. hrdiny jsou 16-letá Helenka z myslivny a Ríša – neúspěšný student, který přijíždí na prázdniny ke svému strýci – faráři, po různých rozporech, kdy Ríša odjíždí do Prahy, nakonec happy end – svatba)
Období: Kritický realismus (19.a 20. století) - umělecký a literární směr, který staví do středu pozornosti společenského člověka v jeho konkrétní podobě a souvislostech. Z počátku docházelo k prolínání s romantismem. Nastupuje díky rozvoji průmyslu, přírodním vědám, technice. Do popředí se dostává zejména román a drama. Kritický realismus 20. století je ovlivňován dějinnými událostmi (obě světové války), zesílena kritika nedostatků ve společnosti (odtud název " kritický "), pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace), přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka. Patrná lidovost, historická věrnost (pravdivé zobrazení minulosti), díla situovaná do autorovy současnosti (neuniká do minulosti, zajímá ho současnost), objektivní přístup autora (líčí děj nezávisle). Prolínání s romantismem, na rozdíl od romantismu se postavy pohybují v prostředí sobě vlastním. Realistický hrdina - obyčejný, průměrný člověk (nebo skupina lidí), který není výjimečný, často z nejnižších vrstev společnosti, realistický hrdina se v průběhu děje mění a vyvíjí, je ovlivňován především dobou a okolnostmi, hrdina realistického díla bývá postava typická pro určité prostředí nebo období, na jednom člověku ukazují charakter celé skupiny. Krajním směrem realismu byl naturalismus (tvrdí, že člověk je ovlivněn prostředím, ve kterém žije, je jim určen a omezen, představitelem Emil Zola). Vzniká nový filozofický směr pozitivizmus – skutečné je jen to co lze dokázat smysly. Společensko historické pozadí – rychle se šířící myšlenky nacionalismu a rozmach technických i přírodních věd, to jsou průvodní znaky 19.st. Vynálezy a objevy předcházející realismu - Darwinova teorie (evoluční teorie), Pasternakovy lékařské objevy (vakcína proti vzteklině), vynález dynama, rychlý rozvoj železnice, prudký vzestup průmyslu. V české literatuře se objevuje historický román (spisovatelé se obrací k slavné minulosti) a venkovský román (znalost venkova, snaha realistů o popsání venkova i příčin změn, do popředí se dostává otázka majetku, peněz)
Okolnosti vzniku díla: Dílo je částečně výsledkem sporu o charakter Národního divadla mezi zastánci realismu a romantismu. Původně se jednalo o Aloisův záměr vesnického románu, který na radu Viléma začal koncipovat jako drama. Podkladem byl nucený sňatek, který byl na vesnicích běžný. První a čtvrtý akt si autoři kompletně vymysleli, inspirací pro třetí bylo vyprávění jednoho z jejich přátel a pátý akt vycházel ze skutečného soudního případu, který se stal v Brně
Vliv díla: Hra byla poprvé uvedena na scéně Národního divadla a soudobou kritikou byla přijata nejednoznačně. Kritikové měli námitky proti ústřední postavě, její motivaci a také způsobu, jakým se hra dívá na život na vesnici. Od její premiéry uplynulo mnoho času a za tuto dobu se zařadila mezi klasická díla na českých jevištích. Na její libreto byla E.F.Burianem složena opera
Místo a prostředí děje: Malá moravská vesnice z okolí Brna
Ilustrace: Bez ilustrací
Rok vydání: 1894
Charakteristika: Vrcholné dílo české realistické dramatiky. Sociální drama ze soudobého vesnického života. Střet milostného citu, peněz a předsudků v tragickém osudu dívky ze slovácké vesnice, donucené rodiči ke sňatku s mužem, kterého nemiluje
Jazyk a styl: Realistický popis prostředí moravské vesnice a venkovského života. Do děje jsou začleněny lidové písně s živou muzikou, kroje, skutečná způsob, jakým probíhalo loučení s rekruty apod. Jazyk postav užívá ve značné míře nářečí hanáckého, slováckého a brněnského. Srovnáme-li jazyk Maryši a Lízala, Maryša využívá nářečních výrazů méně, čímž autoři ukazují vytlačování dialektu školní spisovnou mluvou u mladších postav. Hra je psána formou antické tragédie (5 částí – dějství, jednání): expozice (úvod) – seznámení s postavami a místem děje, kolize (zápletka) – rozvíjení děje, krize (vyvrcholení) – vyvrcholení zápletky, peripetie (obrat) – obrat ve vývoji děje, katastrofa (závěr) – ukončení děje. Chronologická kompozice
Hlavní postavy: Postavy z dramatu jsou z různých sociálních vrstev. Předsudky a bezcitná moc peněz jsou personifikovány především v jednání Maryšiných rodičů. Jednotlivé postavy nejsou vykresleny schematicky a černobíle. Lízal, stejně jako Vávra, nejsou jen záporné postavy, lze u nich najít také kladné rysy, když si uvědomí své chyby. Stejně tak Francek je sice odvážný a věrný, zároveň ale jeho paličatost jen zhoršuje Maryšino postavení. Lízal – otec Maryši, asi šedesátiletý sedlák, budí dojem zchytralého a lakomého člověka; Vávra – Maryšin manžel, statný čtyřicetiletý mlynář, má vysoké sebevědomí a nechvalnou pověst, je to vdovec a má děti; Maryša - Lízalova dcera, mladá a tvrdohlavá žena; Lízalka - Maryšina matka, je umíněná a tvrdá; Francek - statný rekrut, který miluje Maryšu
Obsah díla: I. jednání: EXPOZICE – Lízal se domlouvá se sedlákem Vávrou, že se za něho Maryša provdá. Je zřejmé, že se bude jednat o sňatek bez lásky, jehož jediným důvodem jsou peníze. Z vesnice odjíždějí vojáci, mezi kterými se nachází Francek, kterého Maryša miluje. Dvojice se spolu rozloučí a slíbí si písemný kontakt. II. Jednání: KOLIZE – Maryša bojuje proti tomu, aby byla provdána za Vávru, ale u nikoho nenachází podporu. Její matka Lízalka se spíše těší, až odejde z domu a ani v Lízalovi nepřeváží cit touhu po majetku. Když dívka vidí, že je odpor marný, vzdorovitě souhlasí. III. Jednání: KRIZE – Francek se vrátí z vojny a zjistí, že Maryša, o kterou stále stojí, je v manželství nešťastná. Hádá se v hospodě s Lízalem a Vávrou a obhajuje svou sociální vrstvu - uznává, že nemá mnoho majetku, ale zato je schopen dobra a citu. Vávra žaluje Lízala, protože mu nezaplatil to, co slíbil. IV. Jednání: PERIPETIE – Lízal nabízí Maryše, aby se vrátila domů, ale dcera ho odmítá. Přijde za ní Francek a přemlouvá ji, aby s ním odešla do Brna. Maryša ho miluje, ale kvůli morálním a náboženským zásadám nemůže opustit svého muže. Vávra se ho pokusí zastřelit. V. jednání (závěrečné): KATASTROFA – Maryša již nemůže vydržet Vávrovo chování a bojí se, že zastřelí Francka. Proto ho otráví (dá mu do kávy jed - koupila ho u žida) a vzápětí se k tomu přizná (Maryša: „otrávila“). Tato silná tragedie chce odsoudit jak peníze, majetek a předsudky ( bohatý x chudý) ničí charaktery lidí"

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5079471caf960.zip (14 kB)
Nezabalený formát:
Mrstikove_Marysa.doc (46 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse