1.	Literární druh

2.	Literární žánr

3.	Literární forma

4.	Obsah díla

5.	Charakteristika postav

6.	Jazykové prostředky

7.	Dalimilova kronika

8.	Charakteristika období u nás a zařazení do národní literatury

8.1.	Alexandreis

8.2.	Duchovní tvorba

9.	Charakteristika světové literatury tohoto období

9.1.	Hrdinská a rytířská epika

9.1.1.1.

Nejslavnější hrdinské a rytířské eposy (Beowulf, Píseň o Rollandovi, Píseň o Cidovi, Píseň o Nibelunzích, Tristan a Isolda, Alexandreis)

9.2.	Dvorská lyrika

9.2.1.

Básnické útvary dvorské lyriky

9.3.	Další významné osobnosti a literární památky

9.3.1.

Pověst dávných let

9.3.2.

Román o lišákovi

9.3.3.

František z Assisi

9.3.4.

Mandeville

"Obsah díla:

 Vyprávěno chronologicky, využití er- formy
 Členěno na kapitoly podle dané události, či panovníka, který zrovna v té době vládl
 Autor nám v předmluvě sděluje o čem kronika je, že ji napsal, protože by to nikdo jiný neudělal a on se cítil povinen

Obsahuje mnoho příběhů. Vše začíná potopou, stavěním babylonské věže a zmatením jazyků. Pak už následují pouze legendy a příběhy založené alespoň trochu na pravdě. To o čem se domníval že se v historii událo – příchod praotce Čecha do této země, jeho usazení, o Krokovi a jeho dcerách ( Kazi, Tetě a Libuši – ta z nich nejvíce vynikala, o Libuši jak jí její kůň našel manžela Přemysla Oráče). Dočetla jsem se také o údajné Dívčí válce proti mužům. V čele dívek stála Vlasta a muže přemohla, i když se nakonec mužům povedlo novu nastolit pořádek. Po Přemyslu Otakarovi vládli údajně Nezamysl, Mnata, Vojen a Vnislav. Poslední z nich měl 2 syny Unislava a Vladislava mezi, které rozdělil Českou zemi. Unislav brzy zemřel vládl Křesomysl, po něm Neklan a tak to všechno pokračuje, protkáno různými boji českých panovníků s německými či polskými ( např. MěšekFridrich II. Barbarosa, aj.) přes vládu různých nám známých či neznámých panovníků jako byli Soběslav, Unislav, Oldřich, Přemysl Otakar I. i II. až se dostaneme k vládě Jana Lucemburského, který byl současníkem kronikáře.

 Kronika obsahuje mnoho informací, avšak občas zkreslených či vymyšlených
 Často si tzv. Dalimil domýšlí některé věci, které nemohly být v žádném případě pravdou.

Jazykové prostředky:
 Archaismy – končíř (dýka), postolí ( služebník u stolu), anciáš ( čert, pekelník), a mnoho dalších
 Historismy – desátek

Dalimilova kronika:

 Vznikla kolem roku 1314
 První česká veršovaná kronika
 Autor je neznámý , v 17. století sice byla díky Tomáši Pešinovi z Čechorodu dáno do souvislosti s Dalimilem Mezeřičským, kanovníkem kostela Boleslavského – souvislost tradovala po staletí
 Autor velice vzdělaný, uměli latinsky i německy
 Měl velice dobrý přehled o historii, orientoval se v antických pověstech
 Jedná se o text politický, výraz podpory češství proti cizozemcům ( obava z přílivu cizinců)
 Odraz smýšlení vlastenecké školy
 Psána bezrozměrným veršem ( +- 4600)
 Z jazykového hlediska psáno nízkým stylem pro širší publikum
 Kosmova kronika je věrohodnější, avšak Dalimilova zase oblíbenější
 Odpor proti cizincům například v pověsti o Oldřichovi a Boženě : „Chci žít s českou selkou skrovnou spíš než s Němkou, císařovnou.“


Charakteristika období u nás a zařazení do národní literatury:

 Počátky česky psané literatury u nás
 Koncem 13. století, počátkem 14. století
 První písemné projevy z 11. a 12. století ( jen slova či slovní spojení)
 V latinských textech u nás se objevují BOHEMIKA – ojedinělá česká slova
 První české pojmy – místní a vlastní jména, odborné termíny
 Vyspělejší jazykový projev – GLOSY ( Olomoucké glosy, Vídeňské glosy,…)především překlady cizojazyčných textů ( poznámky na okraji nebo mezi řádky rukopisu)"

Důležité informace jsou tučně značeny.