"Obsah díla Večer na Bezdězu
Děj se odehrává na zřícenině Bezděz. Mácha tuto povídku počíná večerem. Večerem na Bezdězu, kde přemýšlí nad životem a popisuje vývoj člověka. Počínaje u dítěte, končící u zdatného muže. Poté prochází zříceninu při západu slunce a pak při svitu měsíce pomalu sestupuje z kopce do údolí blíže k lidem. Cestou potká poutnici, která se modlí nad hrobem dítěte. Poutnice jde na horu, kde je její nocleh. Mácha pokračuje v cestě a najednou stojí před nízkou zídkou, domnívající se , že dorazil do hospůdky, ze které na svou pouť vycházel. Vejde dveřmi dovnitř a zjistí, že stojí uprostřed hřbitova.
Zaražený se vrátí zpět a po chvíli najde svou hospůdku . Následující den, ještě před východem slunce, kráčí už Mácha na horu a hledá postavu , kterou v noci potkal. Nikoho však nenašel, ale na západní straně objevil nový hrob a s východem slunce se třpytí zlatý křížek .
Mácha odchází dál do kraje a o noční poutnici už neuslyší .
Slova ze zápisníku Karla Hynka Máchy: „ Na Bezdězi . Oblaka nade mnou co stáda beránků, za horami však černý, hustý mrak , temnější než stíny tmavé horní. Vítr zanášel sem tam již požloutlé listí. Krávy. Papršlek sluneční. Důha kus , jako obraz v černém rámu . Ostrůvek na jezeru Hiršberském, silnice – vísky . Hříb…Sám na noc v zříceninách. Tišeji a slavněji lesy hučely , z dálky pes a houkání.

Jazykové prostředky a symbolika díla
Ve Večeru na Bezdězu vykládá a přirovnává části dne k částem a etapám lidského života : mladost – večer , noc – jinošství. Například : „ I mně samotnému divné to přichází , že slovo všecko u mě večerem počíná , a sice tak , že jsem uvykl počátek všeho večerem a večer počátkem všeho považovati , a tak se i mladost má , první věk mého, večerem býti zdá. “

Ve jeho díle dochází k častému opakování slov ve větách: „ Blíž a blíže pak večer přichází k noci, hvězda za hvězdou vystoupá na obzoru blankytného nebe, jako sen za snem, žádost po žádosti v duchu jinocha.“

V jeho popisech se často objevují barvy, které nesou určitou symboliku a které nám popisují přírodu, lidi, věci atd. Například: - růžové červánky
- blankytné nebe
- černé mraky
- požloutlé listí
- šeré stíny
- bílá ženská postava
- černá stavba
Tyto barvy v nás vyvolávají určité pocity – smutek, melancholičnost, radost, pocit bezpečí apod."